Představujeme se

Je nás někdy více, někdy méně, to podle toho, kolik u nás zůstane kůzlátek, a také staré kozy odcházejí... Roky 2016/17 je nás dvacet. Všechny jsme přátelské a pro chleba nebo jiný mlsek bychom se vydaly s kýmkoli kamkoli, ale jen společně, každá sama to se bojíme, jsme nejradši, když jsme všechny pohromadě. To pak dokážeme zahnat i psa, když na nás chce útočit. Některé z nás už mají ošklivou zkušenost z pokousání a vědí, že nejlepší je držet se stáda a nikam samotná neodbíhat. Poslední roky s námi bydlí také oslík Pedro, někdy nás zlobí a zbytečně honí, ale když jde do tuhého, vždycky se za nás postaví a celé stádo neohroženě chrání.

doubravaNejstarší z nás - Doubrava - tady bydlí od samého začátku. Většinou nezasahuje do našich bojů o ujasnění si pozic ve stádě, nemá to zapotřebí, protože má u nás ostatních přirozený respekt. Je velká, silná, nejlíp to tu zná a netoulá se. Nechá se v klidu hladit i od cizích lidí, ale pečlivě si vybírá, kdo ji smí podojit. Měla jednou trojčátka, ale moc dobrá máma to teda není - asi ty tři malé kozičky na ni byly přece jen moc a jak mohla, tak jim utekla. Mateřství jí moc nesedlo, zato je ale velmi zručná. Umí pomocí pysků rozplést drátěný plot, hlavou ho nadzvednout a protáhnout se ven takovou malou dírou, jako kdyby měla postavu kočky.  P.S. Stará moudrá Doubrava nás navždy opustila na konci léta r. 2010.

amalieAmálie je první kozička, která se u nás v kozíně před lety narodila. Její máma Viktorie byla první kozou, která sem přišla. Už nežije. Po její smrti převzala Amálie vůdčí roli ve stádě, ale neudržela si ji dlouho, protože není rohatá ani moc silná. Sice hodně bojovala a palici měla dost často od krve, ale nakonec to musela vzdát. Chtěla mít tedy nadvládu aspoň nad štěňátkem Elsou, dokonce se ho pokusila i zabít. Naštěstí se jí to nepodařilo, z Elsy vyrostla sebevědomá fena a Amálie pochopila, že se i s ní bude muset smířit. Ale rády se nemají dodneška. P.S. Amálie je také už pár let v kozím nebi.

valentynaAmálie má ve stádě dceru Valentýnu, je po mámě celá bílá, jen má nepatrný šedý flíček na boku, po tátovi kozlovi. Je to taková mírná, moc dobrá koza, která nedělá žádné rozbroje ani vylomeniny. Druhá dcera Cornélie bohužel letos doplatila svým životem na štědrost návštěvníků kozína, kteří nám - v dobré víře - nosí všelijaké pamlsky, které my s chutí sníme, ale nechtějte vědět, co se pak s nimi děje v našich žaludcích. My totiž jako přežvýkavci nedokážeme zvracet a co nevhodného se nám v břiše usadí, to tam taky zůstane a hnije a hnije a zevnitř nás to otráví.

cornelkaPo kozičce Cornélii zůstalo ve stádě kůzlátko - malá Cornelka - je zajímavě zbarvená, bílá a jako by na ní seshora někdo vylil černou barvu a ta se jí rozpila do bílého kožíšku. Její táta byl krásný kašmírský kozel a Cornelka po něm zdědila pěkný hustý kožíšek.

zlatuskaZlatuša je moudrá a vznešená a po smrti Doubravy se stala naší vůdčí kozou, určuje, kam se půjdeme pást a kdy se z pastvy budeme vracet. Je zlatá nejenom barvou, ale i povahou. P.S. Navždy  nás opustila na Vánoce 2016.  

matyldaMatylda k nám přišla se Zlatuškou z jedné oslí farmy. Je  z nás všech nejvíc plachá. Je to kříženka s búrským kozlíkem, stejně jako její kamarádka Zlatuška. P.S. Matylda na jaře 2011 odešla i se svými kůzlátky do nového domova, protože nás začala trkat a zbytečně plašit. 

jasmina2Jasmína. Tahle statná bílá koza u nás bydlí teprve krátce. Přijela k nám na Silvestra 2007 ze Šumavy, z jedné malinké pohraniční vsi. Nejdřív jsme ji samozřejmě musely trochu „proklepnout“, což se neobešlo bez rozbitých čel, ale ona je Jasmína docela nekonfliktní, a tak jsme si brzo vyjasnily, co a jak. Ovšem časem, když se Jasmína tady u nás rozkoukala, začala se dost toulat, a některé z nás, hlavně mladé kozičky a kůzlátka, se nechaly strhnout a při pastvě odcházely tak daleko, že ani na chlívky neviděly. Jasmína je taky pěkně obratná, umí otevřít dvířka a všelicos nového nás naučila. P.S. Jasmína v lednu 2011 nečekaně zemřela na tetanus. Od té doby jsme všechny očkované. 

fialka

Tak tohle je koza Fialka, kterou nemáme moc rády. Akorát Doubrava si s ní vcelku rozumí, ale my ostatní se od ní raději držíme stranou. Fialka je totiž rohatá a umí toho patřičně využít, hlavně při krmení. Přišla k nám před pár lety jako odrostlé kůzle, všeho se bála, měla za sebou špatné zkušenosti a ani tady u nás jsme ji jako nejslabší a nejmladší moc nešetřily. No, a ona nám to teď někdy vrací. Myslí si, že je vůdčí kozou, ale to není, my ji tak nebereme, jen se jí pro jistotu klidíme z cesty, když má krmení. P.S. Fialka se časem začala chovat tak povýšeně a trkala do nás, jen co jsme se k ní třeba jen přiblížily, že jsme se rozhodly ji vystěhovat. Snad se v novém domově má dobře.

rozalieJednou u nás krátce bydlela rohatá a nesmírně dominantní koza Rozálie. Tak nás terorizovala, že musela po měsíci odejít pryč. Šla bydlet k velkému rohatému kozlovi, který si umí zjednat ve stádě pořádek.

A my doufáme, že se k nám už nikdy žádná zlá koza nenastěhuje. Chceme žít v poklidu a smíru se všemi, každé ráno zvesela vybíhat na pastvu, a vůbec jen se radovat z pěkného žití v našem Malovaném kozíně.

 

kyticka-pro-beruskuV květnu roku 2009 k nám z kraje kolem Kutné Hory přišla nová kozička - milá a přítulná Beruška. Zatím o ní nic moc nevíme, čekáme, jak se vybarví a jak mezi nás zapadne. Ale vypadá to, že bude největším mazlíkem z celého stáda, je krotká a důvěřivá a nevyvádí žádné lotroviny. Ale to my ji brzy naučíme!

 

 

 

 

dobrusky-hlava

V lednu 2010 se u nás neplánovaně objevila další kozička. Je světle hnědá s dlouhou černou bradkou a černými podkolenkami. Jmenuje se Dobruška a je moc hodná, akorát trochu umečená. Hned se dala do kupy s mírnou Beruškou, jsou pořád spolu a vypadají jako dvě sestry.

 

 

Nejmladší členkou našeho stáda je malá Tulsinka, dcera rohatice Zlatušy. Je to takový dáblík a minimálně ještě rok si bude užívat nicnedělání, než dospěje a stane se z ní dobrá dojná koza. P.S. Tulsině nebylo přáno dlouhého života,opustila nás poměrně mladá, jako 8letá, bojovala nějaký čas s anémií a nemoci navzdory léčení podlehla. 

 

rozina-tulsinaKdyž není máma Zlatuša zrovna v dohledu, hledá Tulsinka hned ochranu u velké, statné Roziny. To je takový náš "kozel s vemínkem". Je to sice vznešená čistokrevná hnědá koza krátkosrstá, která jako jediná z nás má na svůj původ papíry, PoP, ale od začátku, co k nám přišla, se chová jako pravý kozel... No, my nejsme nijak negativně zaměřené proti menšinové orientaci, Rozina je navíc velkorysá a má přirozený respekt, tak jsme ji přijaly i s její odchylkou.

 V listopadu 2011 nám Rozina odešla na jinou farmu k velkým plemenným kozlům, protože u nás ani v okolí nebyl žádný tak statný a silný, aby se jí líbil...  

 

 

 

 

 nova-viktorieOd jara 2011 je u nás charismatická černobílá Viktorie, přišla jako posila našeho "dojného týmu"  a jako doplnění barevné škály našeho stáda. P.S. Viktorie doplatila na svoji žravost a zemřela v létě 2016 na zástavu bachoru.    

 

 

 

 

 

 

Rohatice Tara a Vlněnka a bílá/černá Vločka/Borůvka: základ nové generace dojných koz (2013/ 2014).

tara-vlnenkavlocka-boruvka

 

 

 

 
 
www.farmajednezeny.cz | log | Web design